Stránka pro svůj chod vyžaduje povolený Javascript!

Povolte Javascript, nebo změňte svůj webový prohlížeč.

Skip to main content

Dnešní titulní stranu Hospodářských novin zdobí článek Vodíková Tatra. V Česku vzniká revoluční náklaďák, jezdit by měl do tří let, který popisuje detaily naší spolupráce s ÚJV Řež a Tatrou. Jak už titulek článku napovídá, náš vývojový tým už přes rok spolupracuje na projektu nákladní Tatry, která bude plně poháněna vodíkem. Právě vodíkovou agendu zde máme na starosti a tak máme velkou radost, že je o projektu konečně slyšet.

Článek si mohou přečíst předplatitelé Hospodářských novin na jejich webu, na základě povolení redakce ale článek přikládáme celý přímo zde na blogu. Příjemné čtení!

Zelená barva vládne všem a ve světovém tažení proti klimatickým změnám by si teď jedno malé prvenství mohlo připsat i Česko. Pět domácích firem se spojilo s kopřivnickou firmou Tatra a společně vyvíjí nákladní automobil na vodík. Pokud se jim to povede, půjde o jedno z prvních vodíkových vozidel tohoto typu na světě.

„Jednání o projektu jsme zahájili loni. V tomto roce se připravila dokumentace a bylo získáno financování. Vkladem Tatry do projektu je vývoj a výroba prototypového vozidla, dodá podvozek a kabinu a bude zajišťovat integraci všech komponent,“ říká Andrej Čírtek, mluvčí automobilky, kterou ovládá zbrojařská skupina Czechoslovak Group a podnikatel René Matera.

Celý projekt s názvem H2Tatra, jehož cílem je vyvinout nový typ pohonné jednotky, zastřešuje výzkumná organizace ÚJV Řež. Ta spadá do skupiny státem ovládané energetické společnosti ČEZ. Mluvčí ÚJV ale nechtěla k projektu sdělit žádné detailní informace s tím, že ho bude představovat až za několik týdnů.

Na projektu se kromě ÚJV Řež podílí například ještě jablonecká firma Devinn, která už loni vyvinula vodíkový mobilní zdroj elektřiny H2BASE. Letos ho testovala na festivalu Rock for People, kde napájel jednu hudební scénu. Nyní vyvíjí jednotku pro nákladní auta. „Firma Tatra je zatím zvyklá jen na naftu a tohle je pro ně velký krok. Do tří let bude jezdit Tatra na vodík,“ slibuje šéf Devinnu Luboš Hajský.

Nová Tatra by měla jet na elektromotor postavený na podvozku z řady Tatra Force. Prototyp bude podle plánu připravený k testování v příštím roce. Kdy a zda se nový automobil začne vyrábět ve větším, zatím není jasné.

Půjde však o unikát. Na vodík už jezdí jiná užitková auta, samotný ÚJV už například vyvinul pohonnou jednotku pro autobus, který několik let jezdil v Neratovicích. H2Tatra má ale obstát v nejtěžších podmínkách. „Vozidlo bude primárně určené pro zákazníky v civilním sektoru, například pro těžaře,“ říká Čírtek.

Vodíkový motor z roku 1804

Obecně není využití vodíku v dopravě nic nového, už první spalovací motor na světě fungoval na bázi spalování směsi plynného vodíku a vzduchu. V roce 1804 ho sestavil Francois Isaac de Rivaz. Od té doby se vodíkový pohon objevil vícekrát, například i za druhé světové války. Když tehdy při obléhání Leningradu začal Němcům docházet benzin, přestavěli 200 nákladních vozů na spalování vodíku.

Moderní vodíková auta ale fakticky jezdí na elektřinu. Rozdíl oproti klasickému elektromobilu spočívá v tom, že si energii vyrábí sama pomocí palivového článku na vodík. K tomu jim stačí několikanásobně menší, a tedy i podstatně lehčí baterie. Problémem běžných elektromobilů je právě velikost baterií a následný dojezd. Ten je u vodíku významně delší.

A právě proto láká výrobce nákladních aut. Asi nejvíce pozornosti vzbudil projekt americké automobilky Nikola, okolo níž se loni strhla investiční mánie a její akcie vyletěly z 10 až na 80 dolarů za kus. Loni v září se však ukázalo, že se jednalo částečně o podvod. Kamion Nikola One, který se objevil v propagačních videích firmy, vlastně nikdy pořádně nefungoval. Aby se v klipu vůbec pohyboval, nechala ho firma spustit z pozvolného kopce.

Ostatní to ale nevzdali a tento ekologický způsob přepravy začínají testovat všichni velcí výrobci kamionů. Společnost MAN tak chystá dva prototypy s různými palivovými články. Ty by měly být na silnice vypuštěny ještě letos a první testovací vozy by se mohly dostat do výroby v roce 2024. Největší producent nákladních aut, německý Daimler, chce vůz s palivovými články do roku 2027.

V Česku se na přechod na vodík zatím připravuje hromadná doprava některých měst, například v Ostravě a Ústí nad Labem. Severočeská metropole letos v červnu vyhlásila soutěž na nákup 20 autobusů na vodík za 390 milionů korun.

Náročná výroba i uskladnění

Vodík má ale i své nevýhody. Tou první je jeho uskladnění. Kvůli nízké hustotě je objemný a vývojářům se zatím nepodařilo stlačit kilogram vodíku do nádoby menší, než je desetikilová lahev propan-butanu. Platí přitom pravidlo čím více lahví, tím delší dojezd. I proto jsou tyto motory praktické hlavně pro velké dopravní prostředky, kde je pro ně víc prostoru.

Kvůli malému rozšíření mezi lidmi jsou navíc vodíkové pohony zatím drahé, například Devinn svůj mobilní zdroj elektřiny H2BASE nabízí zhruba za pět milionů korun. Experti však očekávají, že s větším rozšířením vodíku na trhu se výrobní náklady sníží a cena článků dramaticky klesne.

Chybí také potřebná infrastruktura. V Česku je čerpacích stanic s vodíkem jen pár. A největší problém je dnes samotná cena vodíku. Ten se zatím vyrábí hlavně neekologicky štěpením zemního plynu, při kterém vzniká CO2. Do budoucna se počítá s tím, že by se měl vyrábět pomocí přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů. I to je ovšem velmi neefektivní a zatím poměrně drahý způsob.

„Kdyby měl vodík nahradit naftové pohony aut, musely by české jaderné elektrárny vyrábět energii jen na výrobu vodíku elektrolýzou a na nic jiného,“ uvedl letos v červnu během debaty v Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Chcete více informací o tom, jak pomocí vodíku vyrábíme elektřinu?